Horská Kvilda

Horská Kvilda - obec rekordmanka

Horská Kvilda je jedinečnou obcí. Ročně přitahuje tisíce výletníků a dobrodruhů. V následujícím textu se dozvíte veškeré důležité informace, které je dobré vědět, než na Horskou vyrazíte na dovolenou.

Jedna z nejvýše položených obcí v České republice

Horská Kvilda, německy (Innergefild) 1070 m.n.m je šumavská obec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Jde o jednu z nejvýše položených obcí v České republice. Díky této vlastnosti se obec Horská Kvilda stala učiněným unikátem a je vysoce vyhledávanou destinací všech výletníků. Ovšem to není jediná kuriozita…

Nejmrazivější podnebí

Jezerní slať poblíž obce drží rekord jako nejchladnější místo v Čechách. V roce 2005 zde například bylo naměřeno -36,9 °C a to stále není nejchladnější rok. I když se v posledních letech teplota lehce zvyšuje, tak mrazivé rekordy se pohybují stále okolo -25 °C. Někdy se stane, že i během léta minimální teplota padne pod -3 °C.
Horská Kvilda, zima
Zimní krajina na Horské Kvildě

Základní informace o Horské Kvildě

Po největších kuriozitách si popíšeme základní informace o obci Horská Kvilda. Obec dosahuje rozlohy 29,91 km², což je docela úctyhodná cifra vzhledem k počtu obyvatel. Počet obyvatel se drží při nižších mezích a dle ČSÚ na Horské Kvildě bylo ke dni 1.1.2018 registrováno 66 obyvatel, což není nic oproti období druhé světové války, kdy zde žilo přes 660 lidí v téměř 100 domech. Pod Horskou Kvildu spadá i osada Korýtko ležící 4km jihozápadně od Horské Kvildy, kde podle dat z roku 2011 žilo 8 lidí. Horská Kvilda využívá PSČ 341 92 (Kvilda) nebo 385 01 (Vimperk). V současnosti je Horská Kvilda velmi známé a vyhledávané turistické středisko, kde se kříží turistické trasy, cyklotrasy a zimní běžecké stopy.

Původ názvu "Horská" a "Kvilda"

Slovo “Horská” v názvu nepoukazuje na polohu obce, nýbrž k její někdejší příslušnosti k nedalekému městečku Kašperské Hory. Slovo “Kvilda” by si kdekdo mohl spojit se spojením kvílení větru. Ovšem s větrem žádnou spojitost nemá. Výraz Kvilda pochází totiž z něměckého slova “Gefilde”, což vyjadřuje holou pláň nebo louku.

Horská Kvilda a okolí

Okolo poměrně rozlehlé obce se kromě již zmíněné osady Korýtko (4km) nachází také obec Kvilda (6km), kde je nejbližší pošta a obchod s potravinami. Dále je okolí ovinuto nejrůznějšími mokřady a slatěmi. Pláně Horské Kvildy jsou zpravidla vyplňovány smrkovými lesy.  Vyžití a tipů na výlet Horská Kvilda nabízí nespočet. Po zelené turistické značce se můžete vydat po stopách Zlaté stezky, která z Kašperských Hor přes Horskou Kvildu vedla až do Pasova. Můžete vyrazit podél Hamerského potoka až na Antýgl, kde se potok vlévá do řeky Vydry, která se proslavila svými obrovskými balvany v korytě řeky. Možností, kam vyrazit na výlet je na Horské Kvildě vděčné množství. Na více tipů se můžete podívat v našem článku “kam vyrazit na výlety”. V okolí Horské Kvildy se také nachází množství vrcholů, které stojí za zmínku. Zde popisujeme ty největší a nejdůležitější.

Sokol - Antýgl (1253 m.n.m)

Sokol též zvaný Antýgl je hora, ležící nad Horskou Kvildou. Hora je velmi dobře viditelná z jíž zmíněné Jezerní slati. Velmi pěkný výhled na Antýgl ale také nabízí naše ubytování na Horské Kvildě mimo hlavní silnici. – Pension Helena Honesová.

Výhled na Antýgl, Horská Kvilda Pohled na Antýgl od našeho Pensionu Helena Honesová, Horská Kvilda

Huťská hora (1187 m.n.m)

Hora na Zhůří (4,4km), která nabízí krásný výhled na Malý a Velký Roklan. Zhůří (Haidl) je zaniklá osada, ve které před druhou světovou válkou žilo v 17 domech 104 obyvatel. Nacházela se zde i kaple zasvěcená sv. Václavu, která byla později zbořena. V 50 letech byli vystěhováni poslední obyvatelé a jejich opuštěné domy byly zbořeny. Na místě byla vybudována kasárna a radary. Za totality byl do těchto míst vstup přísně zakázán. Na štedrý den v roce 1937 narazilo do svahu Huťské hory cestovní letadlo Wibault 282-T letecké společnosti Air France. Na palubě byli dva členové posádky a jeden cestující, všichni zahynuli. V místě havárie je postaven pomník obětem leteckého neštěstí.

Černá hora (1315 m.n.m)

Ve vzdálenosti zhruba 13km od Horské Kvildy leží jedna z nejvyšších hor v okolí – Černá hora. Hora se nachází poblíž německých hranic a od ostatních hor v okolí se liší specifickou vlastností. Ze země zde tryská pramen Vltavy. Tato oblast byla hraničním pásmem, tudíž přes 40 let nepřístupná.

Historie Horské Kvildy

V následujících řádcích se zaryjeme do historie Horské Kvildy. První zmínky o daném území pochází už ze 14. století.

horská kvilda - historie
Horská Kvilda – Historické foto

Dar městu Kašperské Hory

Město Kašperské Hory díky těžbě zlata překypovalo bohatstvím. Proto v roce 1345 bohatí měšťané králi Janu Lucemburskému darovali přes 600 ozbrojených vojáků, když pořádal výpravu proti Landshutu, Bavorskému městu 72km severovýchodně od Mnichova. Král se za tento čin městu Kašperské Hory náležitě odměnil a obdaroval město výsadami. K daru přidal rozsáhlé území směrem na jih, v tehdejší době nazývané Kvildy neboli Gefilde – Pláně, jak již bylo zmíněno v textu výše. Území se později začalo označovat jako Vnější Kvildy (Ausergefild), ze kterého později vznikla osada Kvilda a Vnitřní Kvildy (Innergefild). Na tomto území později vznikla osada Horská Kvilda.

Pollaufův hostinec jako první osídlení na území

Dle pramenů z roku 1680 kvůli trasám Zlaté stezky na území Horské Kvildy zřejmě jako první vznikl Pollaufův statek a hostinec. Je vysoce pravděpodobné, že ke vzniku došlo mnohem dříve, bohužel neexistují žádné prameny, které by fakt dokázaly. Vznik hostince byl vázán na zabezpečení Zlaté stezky.

Polaufův hostinec po rekonstrukci
Pollaufův hostinec po rekonstrukci v roce 1980-82

Vznik obce Horská Kvilda

V roce 1849, kdy během reformace došlo ke zrušení poddanství byla podle obecního zákona Horská Kvilda, včetně všech svých osad začleněna do nově vzniklé obce Kozí Hřbet. O 10 let později, v roce 1859 pak vznikla samostatná obec Horská Kvilda.

Škola v obci Horská Kvilda

V roce 1768 bylo zahájeno školní vyučování. Bohužel na Horské Kvildě k vyučování nebyla žádná vhodná budova. Učitel tedy chodil od domu k domu a vyučování probíhalo střídavě v jednotlivých obydlích. Tento systém byl přerušen v roce 1825, po zakročení města Kašperské Hory, které poblíž Pollaufova statku nechalo postavit první školu. Žáci platili školné, které tvořilo učitelský plat. Dozor nad vyučováním vykonával místně příslušný farář. Děti do školy často nechodily. Zaprvé kvůli klimatickým podmínkám, zadruhé sociální situací rodičů. Děti často místo školy pomáhaly doma. Z Dolního Antýglů děti musely urazit přes 6 km do školní budovy. Cestu ještě víc komplikoval fakt, že děti neměly ani pořádné boty. Letní dny chodily bosé, přes zimu obouvaly dřeváky.

Škola na Horské Kvildě

Největší rozmach

Největšího růstu obec dosáhla v 19. století. V okolí Horské Kvildy vznikaly další osady a samoty. Korýtko (Grandl), Bärnstein, Horní a Dolní Antýgl (Oberantigl a Unterantigl), Výhledy (Schrollenhaid), Ranklov (Ranklau), Zlatá Studna (Goldbrunn), U Matesa (Steindl) a největší osada Zhůří (Haidl) včetně samot Nový Dům (Neuhaus neboli Bergerhütte) a Hluboká (Tiefenau). Samotná vesnička Horská Kvilda byla tvořena z několika částí. Vydří most (Wiedrabruck), Danielov (Danieln),  Polaufovy domy a Xanderovy domy. Turnerova chata je též součástí Horské Kvildy. V roce 1945 v obci Horská Kvilda žilo 662 obyvatel v 93 obydlích.

Osobnosti na Horské Kvildě

Rankl Sepp

Necelý kilometr od Horské Kvildy, konkrétně z Ranklova, pocházel legendární Rankelský Sepp, který dorostl do výšky 210 cm a byl místním silákem. Vlastním jménem Josef Klostermann, byl majitelem selské usedlosti na Ranklově. 

Andreas Hartauer

Bývalou základní školu na Horské Kvildě také navštěvoval autor známé krásné písničky “Tam v krásné Šumavě” (Tief drinn im Böhmerwald), Andreas Hartauer (1839-1915), který se narodil na Stachovské Huti, mládí prožil na Zlaté studni a do školy docházel na Horskou Kvildu.

JUDr. Wilhelm Pollauf

JUDr. Wilhelm Pollauf (1876-1916), narozen na Horské Kvildě v Pollaufově hostinci, úředník na ministerstvu financí, c.k. dvorní a soudní advokát ve Vídni. Čestný občan Horské Kvildy. Hned na samém počátku první světové války byl povolán do vojenské služby. Jako doktor práv byl činný u vojenských soudů. V roce 1916 byl ve městě Gorizia, v dnešní Itálii, v tamní kavárně zasažen nepřátelským granátem. Na Pollaufův rodný dům na Horské Kvildě byla v roce 1924 umístěna pamětní deska, která až do odsunu připomínala tohoto velkého syna Šumavy.

Karel Klostermann – spisovatel Šumavy

Karel Klostermann (1848-1923) i když nepochází z Horské Kvildy, není možné vynechat krátkou zmínku o tomto spisovateli, který měl náš kraj tak rád, že o něm napsal řadu knih. Jeho nejznámější román “V ráji Šumavském” popisuje život šumavského obra, Rankla Seppa na Horské Kvildě.

Rodina Hones

Z rodu Honesů, který zde žije již od roku 1765, pochází rodina Gustava Honese, jedna z mála rodin, která nebyla zahrnuta do poválečného odsunu a mohla zůstat ve svém rodném domě na Horské Kvildě, kde se také narodili čtyři synové Eduard, Gustav, Helmut, Herbert a jediná dcera Anna. Jejich potomci zde žijí dodnes. V roce 1990 se obec Horská Kvilda stala samostatnou obcí. Starostou obce byl 17 let Eduard Hones. Gustav Hones v bývalém Pollaufově hostinci pracoval při jeho rekonstrukci v roce 1980-82. Hostinec byl přestaven na rekreační středisko, kde byl zaměstnán jako správce chaty. V roce 1990 si s rodinou chatu pronajal a do roku 2000 provozoval jako Pension a restauraci Hones. V roce 2004 byl definitivně pension v tomto objektu zavřen a prodán novému majiteli.

Chalupa rodina Hones
Rodný dům rodiny Hones

Pension Helena Hones

Podívejte se na stránky našeho Pensionu na Horské Kvildě a rezervujte si pokoj jednoduše online.

Přejít na stránky

 Pensionu Helena Honesová.